• 25.05.2021

1) Čína kryptoměny ráda nemá. Ačkoli toto už déle tak trochu tušíme, poslední restrikce spojené se zákazem těžby kryptoměn však mohou mít mnohem větší dopad na celý trh jako předešlé kroky ze strany čínské vlády. Někteří místní těžaři a burzy totiž začaly postupně omezovat nebo dokonce přímo ukončovat služby a aktivity spojené s kryptoměnami. Mezi takové firmy patří například BTC.TOP, HashCow a Huobi Mall. Podrobnosti naleznete v článku zde.

2) Podle výsledků z průzkumu provedeného mezi korejskými vysokoškoláky vyplývá, že aktivity spojené s kryptoměnami způsobují studentům stres, nespavost a výkyvy nálad. A to ve značném rozsahu. Až 68.3% z dotázaných potvrdilo, že kvůli nejistotě způsobené investicemi do kryptoměn, se studenti nedokáží plnohodnotně soustředit na své studium či sociální život, a dokonce většina uvedla, že je na kryptoměnách závislá. Zajímavé je i to, že zhruba 60% z nich již ztratilo část financí při nesprávné investici, přičemž průměrně takto ztratily zhruba 660 dolarů. Kdoví, jak by vypadal obdobný průzkum na českých vysokých školách. Více v článku zde.

3) Nedávná kritika Elona Muska o ekologické stopě bitcoinu, otevřela opět téma ekologie a enviromentalizmu spojeného s těžbou kryptoměn. Mnozí rádi zveličují a píší o tom, jak Bitcoin v přeneseném významu uvaří ryby v oceánu, kvůli vysoké energetické náročnosti a spotřebě, avšak jak porovnává autor článku, Bitcoin je zhruba 40 krát efektivnější než tradiční bankovní systém a 10 krát účinnější než těžba zlata. Oproti těmto energeticky náročným odvětvím je (pro mnohé možná) paradoxně spotřeba energie spojená s Bitcoin mnohem nižší. A to nemluvíme o tendenci využívat v budoucnu pro těžbu bitcoinu čisté, obnovitelné energie, v co největším rozsahu.

4) Covid krize nás na nějakou dobu uvěznila v našich domovech, což mělo za následek zvýšený zájem o online aktivity, mezi které patří například herní průmysl. A protože technologie nikdy nespí, začal se herní průmysl propojovat s blockchainem, co mnozí označují za první skutečné využití této technologické inovace. Stres a nejistota v reálném světě mnohé přiměla k vytvoření virtuálních zemí, což představuje krajinu ukotvenou v digitálním světě, v níž si uživatelé mohou dělat, co chtějí - například svoji malou krajinku pronajmout či prodat, podobně jako v realitě. Mezi nejznámější virtuální země patří například Decentraland, The Sand Box, Axie Infinity či Somnium Space, každá nabízí jiný herní zážitek a je postavena na odlišných pravidlech. A jakou roli v nich tedy hrají kryptoměny a blockchain? Aby mohli virtuální země svobodně fungovat, musí být nezávislé na entitě, která by mohla přímo zasahovat do chodu a pravidel digitálního světa. Blockchain nabízí řešení, jak toto obejít. Umožňuje uživatelům budovat virtuální realitu a využívat ji bez rizik, zároveň je zajištěna i ochrana autorských práv - pokud by někdo například ukradl kredit za práci jiné osoby, bude to zdokumentované v blockchainové síti. Bližší popis jednotlivých virtuálních zemí naleznete v článku.

5) DarkSide, známá skupina hackerů pravděpodobně z východní Evropy, si při nedávném útoku na americkou společnost Colonial Pipeline vydělala pěkně tučné peníze. Společnost, která neustálá masivní hackerský útok, byla nucena uzavřít zhruba 5500 mil plynovodů v USA, a hackerům zaplatila výkupné ve výši 5 milionů dolarů. DarkSide si při podobných útocích za posledních 9 měsíců "vydělala" více než 90 milionů dolarů, které získala celkově od 47 subjektů (průměrná výška výkupného byla zhruba 1.9 milionu dolarů). Samozřejmě, všechny platby byly odeslány v bitcoinu, které hackeři následně rozeslali na světové burzy, a zaměnili za peníze. Spekuluje se o tom, že FBI získala přístup do jedné z jejich peněženek, a zajistila kryptoměny v hodnotě více než 5 milionů dolarů. DarkSide je známá tím, že vyvíjí nástroje ransomware a prodáva je dalším zločincům, který poté provádějí útoky.